MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Základní škola a praktická škola Hustopeče, příspěvková organizace,
Šafaříkova 24, 693 01 Hustopeče u Brna
Škola vytváří tento program jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci
preventivních aktivit. Program je nejméně jednou ročně vyhodnocován, sleduje se účinnost, průběh, měří se
efektivita jednotlivých aktivit. Pro školu je závazný a podléhá kontrole České školní inspekce.
Školní rok: 2020/2021
Školní metodik prevence, výchovný poradce : Mgr. Yvona Bartoňková
ÚVOD
Motto:
Nejúčinnější a nejlevnější prevencí je zdravá výchova dětí v rodině a ve škole
Dobrá výchova dětí je i programem prevence jednotlivých zdraví poškozujících a život znehodnocujících
závislostí a jevů. Na každého z nás jsou v životě vyvíjeny nejrůznější tlaky z vnějšího prostředí. Ne všem se
ale daří vyrovnat se přiměřeně a zodpovědně s každodenními problémy, osobními a sociálními požadavky,
konflikty, školními problémy a ostatními náročnými životními situacemi. Řešení pak často nacházíme ve
zneužívání drog a alkoholu, v šikaně a násilí, záškoláctví a dalších formách nežádoucího chování sociálně
patologického typu.
Program primární prevence je možno chápat jako soubor školních aktivit, vedoucích ke zdravému
životnímu stylu a k zamezení výskytu školního, profesního, osobního nebo sociálního selhání žáků.
Program je zaměřen na všechny žáky. K jeho naplnění by se mělo spojit co nejvíce spolupracujících
subjektů, zejména rodiče žáků a učitelé.
Charakteristika školy
Jsme plně organizovanou školou pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami zřízenou podle § 16, odst.
9. V letošním školním roce navštěvuje školu 60 žáků. Naši školu navštěvují žáci s různou mírou
zdravotního postižení (mentální, tělesné, smyslové, specifické vývojové poruchy a kombinovaná postižení
včetně autismu).
Ve výchovně vzdělávacím procesu jde hlavně o dosažení co nejvyšší míry socializace každého žáka v
rámci jeho zdravotních omezení a následně o co nejlepší zařazení do společnosti, potažmo do pracovního
procesu.
Analýza současného stavu na škole
Je nutné nepodceňovat užívání drog a vzrůstající spotřebu alkoholu a tabákových výrobků u dětí a mládeže.
Naštěstí zneužívání návykových látek mezi našimi žáky není rozšířené. O úplné absenci však hovořit nelze.
U některých našich žáků se stále ještě objevuje kouření i když už ne v takovém měřítku jako to bylo v
minulosti. S požíváním alkoholu jsme se na škole již několik let nesetkali. Politováníhodný je fakt, že stále
vzrůstá lhostejnost žáků vůči druhým, nevraživost a neochota pomoci. Tato negativa se snažíme intenzívně
odstraňovat, bohužel ne vždy úspěšně. K největším problémům se kterými se potýkáme patří lhostejnost,
zlomyslnost, vulgární chování žáků, některé formy agresivního chování a slovní provokace.
Cíl MPP
Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a
způsob života v míře přiměřené jeho věku a jeho zdravotnímu postižení s posílenou duševní odolností vůči
stresu, negativním zážitkům a vlivům.
Dlouhodobé cíle
- prevence a minimalizace rizikového chování
- vedení žáků k samostatnému rozhodování a řešení problémů
- podpora sociálních dovedností žáků vůči tlaku vrstevnické skupiny
- zvyšování zdravého sebevědomí žáků
- vedení žáků ke schopnosti vnímat individuální odlišnosti spoluobčanů
- vedení žáků k podílení se na tvorbě prostředí a životních podmínek
- aktivní spolupráce všech pedagogických pracovníků na vytváření a realizaci systému pre-
vence
- podpora vztahů mezi žáky 1. a 2. stupně (společné aktivity)
Krátkodobé cíle
Pravidla pro podchycení podezřelé absence
– telefonický pohovor se zákonnými zástupci žáka
– telefonický pohovor s dětským lékařem žáka
– osobní pohovor se zákonnými zástupci žáka
– nahlášení podezřelé či neomluvené absence na OSPOD
– následný monitoring žáka
Vzdělávání pedagogů
Všichni pedagogičtí pracovníci věnují pozornost problematice drog, šikany a násilí, záškoláctví,
kriminality, rizikového sexuálního chování, vandalismu, projevům rasismu a xenofobie i dalším, nově
vznikajícím projevům rizikového chování. Pedagogové reagují hned při objevení prvních náznaků
nežádoucího chování a vyvozují patřičné důsledky.
Kromě samostudia se v této oblasti pedagogové vzdělávají na odborných, vhodně vybraných seminářích a
kurzech dle aktuálních nabídek.
Všechny vzdělávací aktivity jsou závislé na vývoji epidemie Covid 19 v Čr a na
rozhodnutí a nařízení vlády ČR.
Vzdělávání v oblasti specifické prevence
Tento plán je pouze orientační, pedagogičtí pracovníci se účastní různých vzdělávacích aktivit na základě
aktuálních nabídek vzdělávacích center.
Aktivity spojené s prací školního metodika prevence
- zpracování Minimálního preventivního programu
– zajišťuje práci s odborníky
– podporuje spolupráci třídy a třídního učitele
– koordinuje preventivní činnosti na škole
– věnuje se osvětě pro zákonné zástupce i veřejnost a informuje je
– shromažďuje materiály ze školení k rizikovému chování žáků
– předává informace učitelům i žákům
– monitoruje rizikové chování žáků na škole
Aktivity spojené s prací ostatních pedagogů
- v rámci výchovně vzdělávacího procesu se věnují rozvoji kompetencí dětí v oblasti
sociálních dovedností
učí podle principů a metod v rámci koncepce školy
provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy
vzájemně hodnotí uplynulé období na pedagogických radách
konzultují případné problémy, navrhují výchovná opatření
úzce spolupracují s rodiči, příp. zákonnými zástupci žáků
spolupracují s odbornými institucemi a lékaři
Spolupráce s odborníky a dalšími organizacemi
Škola má velmi dobrou spolupráci s odborníky a organizacemi v této problematice.
Metody při realizaci prevence:
- ŠVP
- Školní řád
- Proškolování pedagogických pracovníků
- Soutěže – sportovní i vědomostní
- Besedy, přednášky
- Výlety, exkurze
- Návštěva divadelních představení, výstav, výukových a vzdělávacích programů
Systém práce jednotlivých tříd v oblasti prevence
1. stupeň
Důraz je kladen na:
- navozování příznivého sociálního klimatu ve třídě
- respektování druhých lidí (tolerance, odlišnosti jiných)
- podporu přátelství
- osvojování a upevňování základních návyků
- správnou životosprávu
- výchovu k ekologii
- volnočasové aktivity, netolismus
2. stupeň
Důraz je kladen na:
- zvyšování příznivého klimatu ve třídách
- záškoláctví
- vytváření eticky hodnotných postojů a způsobů chování
- toleranci, respektování druhých
- předcházení, příp. odstranění agresivního chování
- výchovu k odpovědnosti za zdraví
- správnou životosprávu (poruchy příjmu potravy, alkohol, kouření...)
- vandalismus
- využití volného času, netolismus, kyberšikanu, hazardní sporty
Kruhová hodina
viz. Příloha č. 1
Plán jednotlivých tříd v oblasti prevence
viz. Příloha č. 2
MPP je hodnocen na pedagogických radách.
Celkové mapování výskytu rizikového chování a závěrečné zhodnocení MPP bude zpracováno k závěrečné
pedagogické radě, výsledky pak budou podkladem pro zpracování MPP na příští školní rok.
Preventivní tým se bude scházet čtvrtletně, v případě nutnosti neodkladně.
Vypracovala : Mgr. Yvona Bartoňková
VP, ŠMP
Seznam příloh :
Příloha č. 1 - Kruhová hodina
Příloha č. 2 - Plán jednotlivých tříd v oblasti prevence
Příloha č. 3 - Plánované akce na školní rok 2017/2018
Příloha č. 4 - Metodický pokyn ŘŠ k řešení konfliktů mezi žáky
Příloha č. 5 - Informace pro rodiče o programu proti šikaně
Příloha č. 6 - Program proti šikanování
Příloha č. 7 - Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné látky
Příloha č. 8 - Plán školního metodika prevence
Příloha č. 9 - Plán výchovného poradce
Příloha č. 1
Kruhová hodina
Kruhová hodina probíhá 1x za měsíc (koncem měsíce). Přítomni jsou vždy třídní učitelé jednotlivých tříd a
metodik prevence nebo výchovný poradce (od 1. 9. 2019 zastává tuto funkci na naší škole jedna osoba). Ve
vedení těchto hodin se střídají jednotliví učitelé.
Cílem kruhových hodin je vytvořit důvěryhodný vztah mezi žáky a učiteli, utváření a vyslovení vlastního
názoru, umění poklidné diskuze a slušného vystupování, podpora zdravého sebevědomí a stmelování
školního kolektivu.
Náplň kruhové hodiny
- řešení aktuálních problémů
- zhodnocení uplynulého měsíce
- připomenutí významných událostí
- připomínky, názory a náměty žáků i pedagogů
- vyzvednutí zdařilých žákovských prací a výsledků
- sociální hry
- diskuze
Příloha č. 2
Plán jednotlivých tříd v oblasti prevence (RTP – rámcový třídní program)
Témata týkající se rizikového chování žáků jsou běžně zařazována do denního života školy a
zdůrazňována podle aktuálních problémů ve škole. Do vzdělávacího procesu jsou zařazována zejména v
předmětech Občanská výchova, Český jazyk, Čtení, Přírodověda a Přírodopis, Pracovní výchova, Výtvarná
výchova, Tělesná výchova a Informatika a jsou praktikována různými formami a metodami.
Každá třída má vypracovaná vlastní pravidla prevence. Tato pravidla jsou utvořena na základě konkrétních
potřeb a problémů dané třídy, vytváří je třídní učitel společně s žáky .
Praktická škola jednoletá
- rozvoj přátelství a podpory mezi spolužáky
- upevňování slušného a společenského chování
- respektování školních pravidel
1., 2., 3. a 4. ročník ZŠS
- začlenění nové žákyně do kolektivu třídy
- adaptace nové žákyně na prostředí školy
- akceptování a dodržování pravidel třídy, školy
- rozvoj a upevňování sebeobslužných činností
- dodržování zásad slušného chování, mezilidských vztahů
- odbourávání negativních projevů u některých žáků
- rozvoj vzájemné spolupráce mezi spolužáky
5., 6., 7. a 8. ročník ZŠS
- využívání krizového plánu pro žáky s PAS
- rozvoj a upevňování vzájemné spolupráce a pomoci mezi žáky
- respektování vzájemných odlišností a upevňování přátelských vztahů mezi žáky
- vedení žáků k samostatnosti
- upevňování zásad slušného chován
1., 2. a 3. ročník ZŠ, 5. ročník ZŠS
- začlenění nových spolužáků do kolektivu třídy
- akceptování a dodržování pravidel chování ve třídě, škole
- sebeobslužné činnosti, příprava na výuku
- komunikace s dospělými, pedagogy podle ŠŘ a pravidel slušnosti
- dodržování zásad slušného chování, mezilidských vztahů (poprosit, poděkovat, nebrat cizí věci,
respektování všech dospělých...)
- vzájemně si neubližovat, nedělat druhým, co sám nemám rád(a)
- rozvoj vzájemné spolupráce mezi spolužáky
- spolupráce a komunikace s dětmi z jiných tříd
4. + 5. roč. ZŠ
- začlenění nových žáků do kolektivu třídy
- upevňování vztahů v kolektivu
- vedení k samostatnosti a pravidelnému plnění školních povinností
- rozvoj vzájemné spolupráce mezi spolužáky
- upevňování zásad slušného a společenského chování
- vštěpování zásad zdravého životního stylu
- upevňování mezilidských vztahů
- zvýšené dodržování hygienických návyků jako opatření proti šíření koronaviru
7. + 8. + 9. ročník
- začlenění 6 žáků 7. ročníku do kolektivu třídy
- zásady slušného chování
- upevnění vztahů v kolektivu
- rozvoj vzájemné spolupráce mezi spolužáky
- dodržování správné životosprávy
- důraznější dodržování hygienických návyků jako opatření proti šíření koronaviru
Příloha č. 3
Plánované akce na školní rok 2020/2021
Všechny aktivity jsou závislé na vývoji epidemie Covid 19 v Čr a na rozhodnutí a
nařízení vlády ČR.
Aktivity specifické prevence
Tematické bloky pro žáky
Jednorázové akce
Příloha č. 4
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Hustopeče, Šafaříkova 24
Metodický pokyn ředitele školy k řešení konfliktů mezi žáky
1. Vyučující nebo dozor konající učitel neprodleně konflikt mezi žáky ukončí.
2. Vyučující ihned uvědomí o konfliktu vedení školy.
3. ZŘŠ uvolní k vyšetření konfliktu školní „preventistku“ nebo výchovnou poradkyni.
4. Vyučující nebo dozor konající učitel vyšetří konflikt neprodleně za přítomnosti školní „preventistky“ či
výchovné poradkyně.
5. V souladu s doporučením psycholožky Mgr. Homolové, vyučující zajistí písemné výpovědi žáků -
svědků i aktérů konfliktu. Sám vypracuje stručnou písemnou zprávu o konfliktu. Výpovědi budou
uloženy u metodika prevence.
6. Účastníkům konfliktu vyučující neprodleně zapíše sdělení rodičům do žákovské knížky. Sdělení musí
být konkrétní, věcné, úplné a nezpochybnitelné.
7. Pokud si vzniklá situace vyžádá dalšího vysvětlení, pozve vyučující ve spolupráci s třídním učitelem,
rodiče zúčastněných žáků na osobní jednání do školy.
Pokyn byl schválen na provozní poradě dne 1. 3. 2011 všemi pedagogickými pracovníky školy.
PaedDr. Jiří Staněk
ředitel školy
Hustopeče, dne 1.3.2011
Příloha č. 5
Informace pro rodiče o programu proti šikanování
Vážení rodiče,
žádná škola není zcela imunní proti výskytu šikanování. Proto chceme být připraveni zachytit případné
ubližování silnějších slabším hned v počátku a účinně takové bezpráví zastavit. S tímto záměrem má naše
škola vytvořen program proti šikanování, který je součástí Minimálního preventivního programu (MPP
naleznete na webových stránkách naší školy). Důležitou součástí programu proti šikanování je spolupráce
nás pedagogů s Vámi - rodiči. Prosíme Vás proto o pomoc. Kdybyste měli podezření či dokonce jistotu, že
je Vašemu dítěti ubližováno, bezprostředně se na nás obraťte (na třídního učitele, školního metodika
prevence či ředitele školy). Vaši informaci budeme brát velmi vážně a situaci budeme odborně a bezpečně
řešit.
Děkujeme za Vaši podporu.
S pozdravem Mgr. Blanka Vetýšková
ředitelka školy
Hustopeče 10. 9. 2013
Příloha č. 6
Program proti šikanování
1. Úvod
Program je zpracován v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j. 24246/2008-6 „Metodický
pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských
zařízení“. Je nedílnou součástí Minimálního preventivního programu školy.
Šikanování vnímáme jako jev, který doprovází společnou výchovně vzdělávací činnost. Naším
cílem je tedy vytvořit takové školní prostředí, ve kterém se šikaně nedaří, snažit se zvládnout takové
metody, techniky a přístupy, aby se dařilo šikaně předejít, včas ji rozpoznat a umět řešit a nakonec
minimalizovat její výskyt.
Charakteristika šikanování
Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně
skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou
vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak
fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek,
pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může
realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky
pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.
Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků
třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikanování spočívá zvláště v závažnosti,
dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti.
Projevy šikanování
Mezi základní formy šikany patří:
Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT
technologií).
Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti).
Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.).
Za určitých okolností může šikanování přerůst až do forem skupinové trestné činnosti a v některých
opravdu závažných případech může nabýt i rysy organizovaného zločinu.
2. Škola v prevenci šikanování
Základem prevence šikanování a násilí ve škole je Školní vzdělávací program, který podporuje pozitivní
vzájemné vztahy mezi žáky (a mezi žáky a učiteli). Při efektivní realizaci prevence šikanování usilujeme o
vytváření bezpečného prostředí a za tím účelem:
podporujeme solidaritu a toleranci,
podporujeme vědomí sounáležitosti,
posilujeme a vytváříme podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy,
uplatňujeme spolupráci mezi dětmi a rozvíjíme jejich vzájemný respekt,
rozvíjíme jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince.
Pedagogičtí pracovníci vedou důsledně a systematicky žáky k osvojování norem mezilidských vztahů
založených na demokratických principech, respektujících identitu a individualitu žáka. Pomáhají rozvíjet
pozitivní mezilidské vztahy a úctu k životu druhého člověka. Všichni pedagogičtí pracovníci by měli
vnímat vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důležitou
součást své práce.
Preventivní opatření školy
Organizace a řízení
Otázka prevence šikany a její minimalizace úzce souvisí s dobrou komunikací
jednotlivých pracovníků školy. Organizace chodu školy musí umožňovat častou a pružnou komunikaci o
problémových jevech.
Komunikace :
1. Pravidelně – na pedagogických poradách informovat o případném podezření výskytu šikany .
2. Průběžně – kdokoliv z pracovníků, kteří si všimnou příznaků nezdravých vztahů a nevhodného chování
k některému z žáků, to neprodleně sdělí třídnímu učiteli a vedení školy. Následuje zostřené sledování
vytipovaných žáků a komunikace o jejich projevech.
3. Dotahování – po vyřešení případu shrnout postupy a výsledek řešení – poučení pro celý pedagogický
sbor.
Preventivní tým: ŘŠ Mgr. Blanka Vetýšková, Mgr. Aleš Pavlů, metodik prevence a výchovný poradce
Mgr. Yvona Bartoňková
Preventivně výchovná činnost žáků
S třídními kolektivy se pracuje na rozvoji pozitivních mezilidských vztahů. Za jejich rozvoj
odpovídají především třídní učitelé, následně pak všichni vyučující, kteří dle možností a konkrétní situace
ve třídách najdou odpovídající organizační formy (výuka v jednotlivých předmětech, lyžařský kurz,
exkurze, výlety, školy v přírodě...).
Žáci vědí, co je a co není šikana a jak se zachovat, když se v jejich blízkosti objeví.
Všichni učitelé se zaměřují na činnosti rozvíjející pozitivní vztahy a provádějí zpětnou vazbu. Žáci jsou
seznamováni s následujícími tématy:
Co je a co není šikana
Co je a co není žalování
Jakým způsobem se zastat oběti
Jak vhodným způsobem vyhledat pomoc dospělého
Prevence ve výuce
Všichni učitelé vnímají důležitost vytváření bezpečného prostředí. Kromě práce ve svém předmětu
se soustředí na rozvoj pozitivních vztahů v daném kolektivu. Umožňují rozvoj spolupráce i zpětnou vazbu.
Žáci by měli umět pracovat při skupinové práci, vyjadřovat se slušně a otevřeně při zpětné vazbě apod.
Prevence ve školním životě mimo vyučování
Zde se jedná především o prevenci o přestávkách a na mimoškolních akcích. Pedagogové musí se
zvýšenou intenzitou sledovat případné možné nežádoucí projevy chování a místa, kde by mohlo k těmto
projevům docházet.
Spolupráce s rodiči
Škola se snaží systémově spolupracovat s rodiči těmito prostředky:
seznámení se školním řádem
seznámení s MPP
poskytnutí adresáře služeb s ohledem na problematiku nežádoucího chování
kvalitní práce třídních učitelů směrem k rodičům
funkčnost poradenského systému (metodik prevence, výchovný poradce)
konzultace s rodiči o určitém problému
pomoc při zprostředkování odborné pomoci
vzájemné informování (škola - rodiče, rodiče – škola)
úzká spolupráce při řešení problémů
Školní poradenské služby
Poradenské služby na škole poskytuje:
Výchovný poradce
Školní metodik prevence
3. Krizový plán školy a postupy řešení šikanování
První pomoc při počáteční šikaně – postup pedagogického pracovníka
1. Informují-li rodiče pedagogického pracovníka o podezření na šikanování, informuje tento pracovník
neprodleně ředitele školy, ten okamžitě svolá Preventivní tým a zahájí okamžitě vyšetřování šikany.
Totéž platí v případě, že má pedagogický pracovník podezření na šikanování nebo v případě, že někdo
z žáků nahlásí podezření na šikanu.
2. Preventivní tým (ŘŠ, metodik prevence a výchovný poradce + třídní učitel) stanoví okamžité kroky k
odhalení podezření nebo šikany, odhad závažnosti, formy šikany.
3. Je uskutečněn rozhovor s tím, kdo na šikanu upozornil a s obětí šikany.
4. Zajistí se svědci šikany a důkazy šikany.
5. Provedou se utajené individuální rozhovory se svědky šikany (je nepřípustné společné vyšetřování
agresorů a svědků a konfrontace oběti s agresory).
6. Zajistí se ochrana oběti.
7. Předběžně se vyhodnotí stávající situace – a) metoda usmíření
b) metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo
výchovná komise s agresorem a jeho rodiči)
8. Vždy informujeme rodiče o výsledcích vyšetřování šikany, a to i v případech, že se podezření
neprokáže.
9. Návrh na mimořádné pedagogické radě na potrestání agresorů.
10. Následná práce s celou třídou
První pomoc pro výbuch skupinového násilí při pokročilé šikaně
1. Zvládnutí vlastního šoku, odhad závažnosti situace a formy šikany.
2. Bezprostřední záchrana oběti, zastavení skupinového násilí.
3. Zahájení vyšetřování.
4. Zalarmování pedagogů a informování ředitele školy.
5. Zabránění domluvě agresorů a ovlivňování svědků.
6. Pomoc oběti (přivolání lékaře).
7. Oznámení na PČR.
8. Konzultace s okresním metodikem prevence.
9. Informace rodičům.
10. Vyšetřování situace.
11. Náprava, spolupráce s celou skupinou, uzdravování kolektivu.
Postup ředitele školy
1. Přijme informaci o šikanování (pedagogický pracovník, rodič, žák)
2. Rozhodne, zda škola zvládne řešit šikanu vlastními silami nebo zda škola potřebuje pomoc z venku a je
nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi a Policií ČR.
3. Svolá Preventivní tým.
4. V případě prokázaných projevů šikany jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet na vyšetřování
šikany dle jeho pokynů
5. Zajistí informování rodičů o vyšetřování šikany nebo sám informuje o výsledcích vyšetřování šikany,
které řídí.
6. V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat péči pedagogicko-
psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších
odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.
7. V mimořádných případech doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP,
případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v příslušném diagnostickém ústavu.
8. V mimořádných případech podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s
rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným
umístěním v diagnostickém ústavu.
9. Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou
podstatu trestného činu (provinění) oznámí tuto skutečnost Policii ČR.
10. Oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud
žák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, zahájí spolupráci s orgány
sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu.
11. Projedná v pedagogické radě potrestání agresorů.
Krizový scénář pro řešení počátečního stádia šikanování všeobecně
1. Rozlišit stádium šikany (počáteční, pokročilá)
2. Zjistit informace od obětí i spolužáků
3. Individuální rozhovory se svědky, v případě neshody svědků nebo nejasností vést konfrontační
rozhovory
Nekonfrontujeme agresora s obětí!
Konfrontace agresorů provádíme až po získání plnohodnotných informací.
4. Svolat výchovnou komisi
5. Pozvat rodiče oběti i agresorů – nikdy ne současně!
Rodiče oběti musí znát postup řešení.
6. Rozebrat situaci se třídou
7. Sledovat vztahy žáků a pracovat s nimi
8. Proškolený pracovník, většinou školní metodik prevence, na podkladě kvalifikovaného od-
hadu stadia a formy šikanování rozhodne, zda řešení zvládne škola sama nebo si povolá
odborníka specialistu – Mgr. Adamusová, PPP Břeclav
Krizový scénář při zjištění pokročilé šikany (3. – 5. stádium) všeobecně
1. Odhad závažnosti onemocnění
- chování, spolupráce, vztahy, celková atmosféra
- závažnost a četnost agresivních projevů
- doba, po kterou šikanování probíhá
- počet obětí a agresorů
Při odhadu závažnějších forem a stádia šikanování je závazný krizový plán, který upravuje:
- způsob ochrany oběti/-í
- povinnosti pedagogických pracovníků a jejich jednotný postup
- žádost o vstup specializovaného servisního zařízení
- zajištění součinnosti – technické a organizační podmínky, případně personální
- zajištění a koordinace informačních toků
- opatření – školní řád, klasifikační řád, pracovní řád
- způsob další práce se třídou, s jednotlivými aktéry
2. Strategie vyšetřování
- zajištění bezpečí oběti, příp. informátora
- zvýšení pedagogického dozoru na rizikových místech, v rizikových situacích
- kontaktování externího servisního zařízení – odborník na vyšetřování šikany, policie
3. Závěry vyšetřování
- zajištění ochrany oběti, resp. informátora
- prokázání a usvědčení agresorů, přiznání
- jednání výchovné komise - realizace opatření
- oznámení o potrestání agresorů
- léčba skupiny
Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V
případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče
nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.
Pro potrestání agresorů lze užít i následující běžná výchovná opatření:
- Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele školy
- Snížení známky z chování
- Převedení do jiné třídy
Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i
s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina).
V mimořádných případech se užijí další opatření:
- Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně
doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v příslušném diagnostickém ústavu.
- Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k
zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v
diagnostickém ústavu.
Spolupráce se specializovanými institucemi a Policií ČR
Při řešení případů šikany spolupracovat s institucemi:
- v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně
pedagogickými centry
- v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními,
která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie
- v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost
vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou)
Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu
trestného činu (provinění):
- Policie ČR
- OSPOD
Stádia šikanování
První stadium: Zrod ostrakismu
Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a
není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu
intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a
obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.
Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace
V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod.
Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce,
z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a
objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese.
Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra
Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv
již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už
osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“.
Čtvrté stadium: Většina přijímá normy
Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak
ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny
dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se
začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení.
Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana
Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně
řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost
označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.
Stadia šikanování podle Michala Koláře, 1990, 1996, 1997, 2000 aj.
Doporučená literatura z oblasti školního šikanování
* Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál.
Poznámka: Pro pracovníky v ústavní a náhradní rodinné péči může být užitečná kapitola Pasťácké šikany v
knize Bolest šikanování (Portál, 2001, 2005).
Doporučená literatura (knihy, sborníky, studie, závěrečné zprávy)
* Kavalír, A. (Eds.) (2009). Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele.
Plzeň: Dragon press s.r.o.
* Kolář, M. (2013). Výcvik odborníků v léčbě šikany. Praha: Pražská vysoká škola
* psychosociálních studii.
* Kolář, M.(2012). Net story: Příběhy ze světa internetu. Praha: NCBI.
* Kolář, M. (2001, 2005). Bolest šikanování. Praha: Portál.
* Kolář, M. (2009). Skrytá podstata Hradeckého školního programu proti
šikanování. In: Phillipová, L., Janošová, P. (Eds.) Šikana jako etický,
psychologický a pedagogický problém. Sborník příspěvků z konference
v Praze 19.3. 2009. Praha: Tribun EU.
* Kolář, M. (2005). Školní násilí a šikanování. Ostrava: CIT, Ostravská univerzita.
* Kolář, M. (Ed.) (2004) Školní šikanování. Sborník z první celostátní konference
konané v Olomouci na PdF UP 30.3. 2004. Praha: Společenství proti šikaně.
10-12.
* Kolář, M. (2000, 1997). Skrytý svět šikanování ve školách. Praha: Portál.
* Kolář, M. (2003). Specifický program proti šikanování a násilí ve školách a
školských zařízeních. Praha: MŠMT ČR.
* Kolektiv autorů (2012). Elektronická šikana a jak jí řešit. (Metodický materiál.) Praha:
NCBI.
* Kopecký, K., Krejčí,V. (2010). Rizika virtuální komunikace. (Příručka pro učitele.) Olomouc: Net
Univerzity. [cit. 2.12. 2012] http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni
* Krejčí,V. (2010). Kyberšikana – kybernetická šikana. Olomouc: E-Bezpečí. [cit. 2.12. 2012] Dostupný z
WWW – http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-pro-studium-studie-atd
* Parry, J., Carrington, G. (1997). Čelíme šikanování: Sborník metod. Praha:
IPPP: Portál.
* Philippová, L., Janošová,P. (Eds.) (2009). Šikana jako etický, psychologický a
pedagogický problém. Sborník příspěvků z konference konané 19. 3. 2009
v Praze. Brno: Tribun EU.
Rogers,V. (2011). Kyberšikana. (Pracovní materiály pro učitele a žáky.) Praha: Portál.
* Říčan, P., Janošová, P. (2010). Jak na šikanu. Praha: Grada.
* Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi. Praha: Portál.
Doporučená literatura (časopisy)
* Kolář, M. (2010). Bolest kyberšikany. Informační bulletin 1. Úřad pro ochranu
osobních údajů.
* Kolář, M. (2010). Ve škole: Šikana, nebo jen škádlení? Psychologie dnes 2 (16), 56-59.
* Kolář, M. (2009). Šikana v mateřské škole: diferenciální diagnostika – jak rozlišit
* šikanování od škádlení? Řízení mateřské školy (20. aktualizace). Praha:
* nakladatelství dr. Josef Raabe.
* Kolář. M. (2009). Zlo či dobro, šikanovanie alebo doberanie? In: Sociálna
prevenci 1. Bratislava: Národne osvetové centrum.
* Kolář, M. (2007). Český školský program proti šikanovaniu. Perspektivy.
* In: Sociálna prevencia. Bratislava: Národné osvetové centrum.
* Kolář, M. (2007). Český školní program proti šikanování. Právo a rodina, 3.
* Kolář, M. (2006). Jak na šikanu? Psychologie dnes 2 (12), 16-18.
* Kolář, M. (2005) Devět kroků při řešení počáteční šikany aneb pedagogická
chirurgie. Prevence 7 ( 2), 3-7.
* Miovský, M. a kol. (2012). Návrh doporučené struktury MPP prevence rizikového chování pro ZŠ. Praha:
Klinika adiktologie 1.LF KU
Webové stránky s tématikou školní šikany a kyberšikany
Společenství proti šikaně, www. sikana.org
E-Nebezpečí pro učitele, www.e-nebezpeci.cz
Národní centrum bezpečnějšího internetu, www.nebi.cz
Kontakty
Sdružení Linka bezpečí (116 111), www. linkabezpeci.cz
Poradna webu Minimalizace šikany, www.minimalizacesikany.cz
Internet poradna, www. internetporadna.cz
Kontaktní centrum,které přijímá hlášení, týkající se nezákonného a nevhodného obsahu internetu,www.
Horka-linka.cz
Poradna E-Bezpečí – poradenská linka zaměřená na prevenci rizikového chování na internetu, www.
napisnam.cz
Příloha č. 7
Postup školy při výskytu podezřelé látky a při podezření na užití omamné
látky
1. Zajistí-li zaměstnanec školy podezřelou látku a je podezření, že se jedná o drogu či jinou škodlivou
látku, v přítomnosti dalšího zaměstnance školy uloží tuto látku do obálky, na kterou napíše datum,
čas a místo zjištění látky. Obálku přelepí, opatří razítkem školy a uschová do školního trezoru. Poté
zajistí bezodkladné informování Policie ČR. Pokud je zjištěna látka u dítěte, které jeví známky
intoxikace, předá se látka stejným způsobem lékaři.
2. V případě ohrožení zdraví žáka v důsledku podezření na požití omamné látky musí být žák odveden
ze třídy do místnosti, kde musí být zajištěn dohled dospělé osoby, a to do doby, než si pro žáka
přijdou zákonní zástupci nebo lékařská služba. Škola je povinna kontaktovat bezodkladně rodiče či
jeho zákonné zástupce a informovat je o povaze zdravotních obtíží žáka.
3. Při užití stimulačních či kanabinoidních látek škola vyzve rodiče, aby navštívil lékaře, popř. nabídne
možnosti, kde se může poradit o výchovných postupech.
4. Pokud si rodič pro dítě včas nepřijde, škola přehodnotí zdravotní stav žáka a zavolá lékařskou
pomoc, a to zejména v případech, kdy by mohlo být ohroženo zdraví žáka. Rodič bude o postupu
školy bezodkladně informován. Škola vyhotoví zápis průběhu celého případu a stanoví opatření
k zamezení výskytu žáků pod vlivem omamné látky ve škole.
Škola se řídí metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování
u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č. j.: 21291/2010-28)
1) Návykové látky – drogy – nová příloha 2018
2) Rizikové chování v dopravě
3) Poruchy příjmu potravy
4) Alkohol a děti školního věku – nová příloha 2018
5) Syndrom týraného dítěte – CAN
6) Školní šikanování
7) Kyberšikana - nová příloha 2017
8) Homofobie
9) Extremismus, rasismus, xenofobie, antisemitismus
10) Vandalismus - nová příloha 2017
11) Záškoláctví - nová příloha 2017
12) Krádeže
13) Tabák – nová příloha 2018
14) Krizové situace spojené s ohrožením násilím ve školním prostředí, které
přichází z vnějšího i vnitřního prostředí
15) Netolismus
16) Sebepoškozování
17) Nová náboženská hnutí
18) Rizikové sexuální chování
19) Příslušnost k subkulturám
20) Domácí násilí
21) Hazardní hraní
22) Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací týkající se žáků s PAS ve školách a
školských zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany jejich zdraví.
Příloha č. 8
PLÁN ŠKOLNÍHO METODIKA PREVENCE
2020/2021
Základní činnosti
- Připravit (inovovat) Minimální preventivní program, koordinovat přípravu.
- Informovat všechny pedagogické pracovníky školy o prevenci rizikového chování, především o
konkrétních podmínkách ve škole z hlediska rizik, uplatňování různých forem a metod
umožňujících včasné zachycení žáků.
- Seznámit pedagogické pracovníky s Minimálním preventivním programem, pojmenovat kroky,
které povedou k jeho realizaci.
- Informovat pedagogické pracovníky o dalším vzdělávání k prevenci rizikového chování.
- Zapracovat problematiku prevence rizikového chování do školních dokumentů (vnitřní řád školy,
učební plány, plán práce,...).
- Seznámení rodičů s MPP (zasedání SRPDŠ).
- Vyhodnocení efektivity jednotlivých preventivních aktivit.
- Vyhodnocení MPP.
Aktivity v průběhu školního roku
- Navázání kontaktů s institucemi a organizacemi, které se angažují v prevenci RCH.
- Podání návrhů psychologických a speciálně pedagogických vyšetření (problematika RCH).
- Poradenská služba pro rodiče – dle zájmu rodičů.
- Připravit na pedagogické rady informace o RCH ve škole.
- Účast na poradě s okresním metodikem prevence.
- Zajišťování vybavení školy odborným a metodickým materiálem a dalšími pomůckami(dle
finančních možností školy).
Vypracovala: Mgr. Yvona Bartoňková, 23. 9. 2020
Příloha č. 9
PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADCE 2020/2021
Základní činnosti
- spolupráce s SPC, PPP
- kontrola Doporučení SPC a PPP jednotlivých žáků (platnost, nákup pomůcek jako PO)
- spolupráce s ostatními pedagogy při plnění doporučení SPC a PPP
- spolupráce s ostatními pedagogy při řešení problémových situací
- kontrola realizace podpůrných opatření
- kontrola dotazníků žáků posílaných na kontrolní vyšetření do SPC, PPP
- kontrola vypracování a hodnocení IVP
- depistáž problémových žáků
- průběžné řešení konfliktních situací po stránce výukové i výchovné
- kontrola a řešení podezřelé a neomluvené absence
- účast na setkání výchovných poradců Břeclav
- průběžná spolupráce s rodiči žáků
- spolupráce s dětskými lékaři
Září
- kontrola Doporučení SPC a PPP jednotlivých žáků (platnost, nákup pomůcek jako PO)
- kontrola realizace podpůrných opatření
- evidence vycházejících žáků
Říjen
- úvodní seznámení žáků s učebními obory, zjišťování individuálních zájmů týkajících se profesní
orientace
- spolupráce s informačním poradenským centrem ÚP
- podání žádostí na SPC, PPP o předprofesní vyšetření vycházejících žáků
- návštěva žáků veletrhu vzdělávací nabídky
- vystoupení na zasedání SRPDŠ - informace o umístění bývalých vycházejících žáků a informace
rodičům aktuálně vycházejících žáků
Listopad
- vyšetření žáků ve škole SPC Brno, Ibsenova
- realizování exkurzí na OU pro vycházející žáky
Prosinec
- realizování exkurzí na OU pro vycházející žáky
- náborové besedy se zástupci OU
- kontrola Doporučení SPC a PPP jednotlivých žáků (platnost, nákup pomůcek jako PO)
- registrace pracovních omezení a lékařských doporučení u vycházejících žáků
Leden
- seznámení žáků s přijímacím řízením, přihláškami, cvičné vyplnění
- seznámení s Doporučeními vycházejících žáků ohledně profesní orientace
- stanovení termínu návštěvy vycházejících žáků u dětského lékaře pro potvrzení na přihlášky
Únor
- kontrola vyplněných přihlášek, doplnění klasifikace a hodnocení žáka
Březen
- seznámení žáků i rodičů s termíny přijímacího řízení
Duben
- pohovor s žáky o výsledcích přijímacího řízení; v případě nepřijetí, příprava na druhé kolo
- exkurze na matriku – beseda s matrikářkou
- příprava a realizace zápisu žáků do 1. třídy
Květen
- evidence přijatých, nepřijatých žáků
- evidence a vydávání zápisních lístků
Červen
- kontrola a zhodnocení IVP a PO
Vypracovala: Mgr. Yvona Bartoňková, 25. 9. 2020
