Zázraky přírody se odehrály i v naší škole, v týdnu od 19. května do 23. května jsme se připojili k celostátnímu projektu Líhneme ve školce.
Hlavní částí projektu bylo pozorování líhnutí kuřátek. Již od první chvíle se žáci mohli těšit na okamžiky, kdy uvidí první kuřátka.
Do úterního odpoledne, než se vylíhlo první kuře, bylo ovšem 5 vajíček umístěných v inkubátoru zahaleno tajemstvím. Žáci i pedagogové si kladli stejné otázky: „Vylíhne se všech 5 kuřátek? Jak to bude dlouho trvat? Jakou budou mít kuřátka barvu? Uvidíme to nebo se vylíhnou v noci?“
Nakonec se podařilo pozorovat líhnutí tří kuřátek během doby, kdy byly děti ve škole, zatímco dvě se narodila přes noc. Všichni byli fascinováni každým okamžikem tohoto procesu a dokázali v naprostém zaujetí sledovat líhnutí po celé hodiny. Poslední kuřátko se líhlo velmi dlouho, narodilo se s viditelným poškozením a bohužel nepřežilo. Pro děti to byl těžký okamžik, který jim přinesl hlubší pochopení samotné přírody a také uvědomění si, že ztráty jsou neoddělitelnou součástí života.
Od středy již byla kuřátka umístěna ve vyhřívané krabici, kde bylo potřeba je pravidelně krmit speciální směsí určenou pro čerstvě vylíhlá kuřata a pečlivě kontrolovat vodu v napáječce.
Žáci již mohli kuřátka chovat, s nadšením drželi kuřátka v rukou, vnímali jejich křehkost a jemné chmýří, což jim přineslo jedinečný a nezapomenutelný zážitek. Zapojili se i do dalších aktivit, které jim umožnily prohloubit znalosti o chovu drůbeže. Třídy připravovaly vaječné pokrmy v prostorách školní kuchyňky a sdílely své zkušenosti při vaření. Kromě toho bylo součástí projektu i promítání krátkých filmů o chovu drůbeže, které zdůrazňovaly význam péče o zvířata a udržitelného zemědělství.
V průběhu projektu dostali starší žáci příležitost výjimečně použít své telefony, aby natočili videa zachycující proces líhnutí kuřátek. Mladší žáci mezitím projevovali svou kreativitu tím, že vymýšleli jména pro nově narozená kuřátka. Jména jako Kája, Lada, Tomáš, Stitch a další, pečlivě zapisovali na papírky, které následně předali paní asistentce Kamilce. Ta se od pátku ujala péče o kuřátka u ní doma a přislíbila, že nás bude informovat o jejich dalším vývoji.
Náš projekt tedy nekončí — i nadále pokračujeme v objevování přírodních zázraků, které nám líhnutí kuřátek přineslo a ptáme se: „Kolik máme slepiček a kolik kohoutků?“
Mgr. Ilona Baxantová
