Ve středu 9. října se vydala naše VI. třída na výlet do Pasohlávek společně s maminkami a babičkou. Výlet jsme započali krásnou procházkou kolem Novomlýnské nádrže, kde jsme společně pozorovali kačenky, podzimní přírodu a krásně zbarvené listí na stromech. Společně jsme si řekli, k čemu slouží šípkový keř a co v zimě díky němu pijeme. Dále jsme si popovídali o kačenkách, jak se rozlišuje kačer od kačeny a nějaké zajímavosti. Při procházce jsme viděli vodnici, která děti zaujala a mnoho z nich se s ní vyfotilo. A náš výlet jsme zakončili dlouho slibovanými hranolky, které jsme snědli v jedné příjemné restauraci, kde se o nás postarali jako o krále a královny.
Za VI. třídu tř. učitel Matěj Slavík
Naše VII. třída vyrazila v úterý 8. října autobusem na výlet do Šakvic. Tam jsme měli domluvenou návštěvu Pohádkové výstavy Majky Lexové. Výlet jsme si všichni užili, začal už po cestě na autobusové nádraží v Hustopečích. Zopakovali jsme si důležité dopravní značky, pravidla bezpečné chůze po chodníku i správné přecházení přes silnici. Před nástupem do autobusu jsme se pak spočítali a koupili si jízdenky pro děti i dospělé.
Mnozí z nás byli v Šakvicích poprvé, ale výstavu jsme podle šipek rychle našli. Domek, ve kterém je výstava nainstalována, měl již otevřené dveře a u vchodu nás vítal dřevěný poutač čertíka. Některé děti měly zpočátku obavy, kde že se to nacházíme, ale brzy jsme všichni pochopili, že jsme se ocitli v domku plného pohádek, zábavy a legrace.
Postupovali jsme po trase českých lidových pohádek, kde jsou pohádkové postavy ve velikosti našich dětí. Často se nám tak děti měnili v čertíky nebo princezny. Pohádky jsme si pojmenovali, některé i krátce převyprávěli. Po cestě jsme hledali neposedné skřítky, kteří pohádky hlídají. Chytali jsme ryby, opravdové kapry z pohádkového rybníka. Také jsme nakonec složili i pohádkové puzzle, ty nám ale dali taky zabrat.
Za VII.tř. Ilona Baxantová, tř.uč.
Dnešní návštěva v Zoo Hodonín – dnešek jsme si dopoledne v Zoo moc užili. Průvodce Ondra měl pro nás připravený opravdu hodně zajímavý i zábavný program V Zoo se zvířátky. Viděli jsme a hlavně měli jsme možnost podívat se zcela zblízka, a sáhnout si, i pohladit nejrůznější zvířátka – užovka červená - Banán. Agáta - agama kočičínská, pagekon vřasnatý - Muf, krajta královská - Amálka, morče – Teodor, Thobias, Opalínka a Fazulka, Cipísek – králík, pískomilové, kudlanka z Thajska, mnohonožka z Madagaskaru, stínky a jiné. Byl to zážitek nejen pro děti, ale i pro nás dospěláky. Po kontaktním programu s nejrůznějšími druhy plazů, hadů, brouků a zvířátek jsme si s Ondrou šli projít Zoo, kterou jsme měli díky deštivému počasí opravdu sami pro sebe! Ondra nám vyprávěl o zvířatech, jak mají vlastně déšť rády a moc si ho užívají. Ukázal nám, jak ho poslouchá oslík, odpovídal mu na pozdrav a dělali spolu nejrůznější kousky, v pavilonu opic jsme si mohli pohladit želvu, vlastně želváka, dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o opičkách. Na závěr jsme šli pozdravit obrovského tygra usurijského Igora. Bylo to dopoledne plné zážitků! Do Zoo jsme přivezli na památku mozaikové obrázky zvířat, které děti vytvořily v hodinách VV, a plnou tašku jablíček, aby zvířátka měla dostatek vitamínů v podzimních plískanicích.
Za VIII. třídu Monika Rais
Dne 25. září se naše třída za doprovodu maminek a jedné babičky vydala do Lednice. V Lednici jsme šli krásnými zahradami, po cestě potkali labutě, o kterých jsme si povídali a říkali si zajímavosti ze života labutí a také jsme pozorovali podzimní proměny přírody. Děti zaujala zelená kulička (rostlina), kterou jsme našli pod stromy a ještě stále jsme nevyluštili záhadu, o jakou rostlinu s tak krásnou zelenou kuličkou se jedná. 🙂 Společně s maminkami a babičkou jsme se krásně prošli až k minaretu, kde jsme si dali párek v rohlíku, na který jsme se už dlouho těšili. Zpátky jsme šli druhou cestičkou, kolem lesa, vody, a tak jsme mohli sledovat další proměny přírody, která krásně zbarvila listí stromů a jako dárečky nám nechávala žaludy, které nás všechny zaujali a pár jsme jich nasbírali.
Počasí nám přálo, a tak jsme strávili další skvělý výlet plný smíchu, poznávání přírody a památek. Velký dík patří i maminkám, které své děti dovezli až na místo a zúčastnili se výletu s námi.
Za VI. třídu Matěj Slavík (třídní učitel)
V rámci Dějepisu se žáci 6., 8. a 9. ročníku ocitli ve středu 25. září na nějaký čas v pravěku. V Archeoparku Pavlov jsme si prohlédli exponáty z doby lovců mamutů. Seznámili jsme se s kamennými a kostěnými nástroji, které tito lidé používali v každodenním životě i k lovu, viděli jsme lidské i zvířecí kosterní pozůstatky a to včetně některých kostí opravdového mamuta. Nemohli jsme opomenout sošky venuší, z nichž nejznámější Věstonická nás zajímala nejvíce. Zhlédli jsme také krátký film, který nás seznámil s životem lidí, kteří žili v okolí Pálavy v období před 30 000 lety. Při zpáteční cestě jsme ještě stihli navštívit nový Dům přírody Pálavy. Zde pro nás paní lektorka měla připravený program Hmyzí mikro – makro, ve kterém jsme se dozvěděli nejen zajímavosti o hmyzu na Pálavě, ale také jsme plnili různé úkoly a dokonce si vyrobili pavouky a světlušky, které jsme si přivezli domů.
Mgr. Yvona Bartoňková
S opravdovým příchodem podzimu na konci září jsme s dětmi vyrazili do naší velmi oblíbené destinace – do skanzenu ve Strážnici. Byla zde pro děti přichystaná krásná skanzenová naučná akce Podzim na dědině. A protože se ve škole tématem podzimu a vším, co s tímto barevným ročním období souvisí aktuálně probíráme, měli jsme možnost vše si zopakovat, vidět, poslechnout si, ochutnat a vyzkoušet. Vrátili jsme se opět do dob našich praprapra…babiček a dědečků, kteří si vše nemohli jednoduše koupit v obchodě, jako dnes, ale museli přiložit ruku k dílu – vypěstovat, vyrobit…, za vším stálo spoustu tvrdé práce. Naši předkové byli opravdu velmi pracovití lidé! Nasbírali jsme mnoho zajímavých informací, také jsme si společně zopakovali, co už umíme a známe v dílničkách a skanzenových expozicích, v kouzelných interiérech i venkovních exteriérech skanzenových chaloupek. Úplně poprvé jsme mohli na vlastní oči vidět zcela novou – i když vlastně starou expozici vodního mlýna, kde jsme se se dozvěděli, jak se v minulosti mlelo obilí v mouku. Viděli jsme, jak naši předkové pracovali na polích, na orbu využívali koně, i ve skanzenu nám jeden silný veliký tažný kůň ukázal, jak se oralo, děti pomohly z políčka sebrat vyorané brambory. Podívali jsme se, jaké plodiny a rostliny naši předkové pěstovali a využívali, děti si vyzkoušely, jak se zpracovával len a konopí v přízi, ze které se na kolovratech předly nitě k šití. Ochutnali jsme bramborové lokše s povidly a s mákem, poučili jsme se, a také cítili, jak se kdysi krouhalo a šlapalo zelí, dlabaly a uskladňovaly dýně, kukuřice a jiné plodiny pro lidi i pro zvířata, vyzkoušeli jsme si řezání dříví na zimu, popovídali jsme si o tradičních moravských hodech. Ve velké stodole nás čekalo i myslivecké okénko, kde děti poznávaly různá polní a lesní zvířata a od pana myslivce jsme získali mnoho zajímavých informaci z oblasti honů, lovu, péči o zvěř a myslivosti. Prostě – podzim na dědině byl pestrou, důležitou a významnou součástí celého roku našich předků, vše co se urodilo, vyrostlo, odchovalo, se v průběhu podzimu zpracovalo v zásoby nejrůznějšího druhu pro dlouhé zimní období, a na jaře celý koloběh prací na poli, v zahradě i v dílnách a stodolách začal zase znovu. Koloběh života našich předků vnášel do jejich životů jistotu a soulad s přírodou. Podzim ve skanzenu jsme si, ostatně jako vždy, hodně užili, odvezli jsme si plnou náruč krásných zážitků. Se skanzenem jsme se rozloučili s písničkou a moc se těšíme na adventní akci „ Radujme se, veselme se“, kde se jistojistě naladíme na krásu a atmosféru vánočních svátků.
Monika Rais, M.Šafařík, L. Fojtíková – VIII. tř.
