

Stejně jako v loňském roce se i letos žáci naší školy zúčastnili lyžařského výcvikového kurzu na Trojáku.
Kurz probíhal v termínu od 2. do 6. února 2026 ve ski areálu Troják, který se nachází v malebném prostředí Hostýnských vrchů. Ubytováni jsme byli v hotelu vzdáleném přibližně 100 metrů od sjezdovky.
V pondělí ráno jsme vyrazili na cestu a přibližně po hodině a půl dorazili na místo. Po příjezdu nás přivítala skutečně pohádková zimní krajina – všude kolem byl sníh, zasněžené stromy a ideální počasí pro lyžování. I když to nebývá zvykem, využili jsme skvělých podmínek a hned po obědě jsme vyrazili na svah. První den se obvykle chodíme projít k rozhledně Marušce, která je od hotelu vzdálena asi 1,5 km. Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí od středy jsme však program upravili a na rozhlednu se vydali až ve středu odpoledne.
V následujících dnech probíhal dopolední i odpolední lyžařský výcvik, pouze ve středu jsme lyžovali jen dopoledne. Zkušení lyžaři zamířili na hlavní sjezdovku, zatímco začátečníci se učili základům lyžování na dětské sjezdovce. Jsme velmi pyšní na všechny žáky, protože na konci kurzu dokázali lyžovat úplně všichni – ať už na hlavní, nebo na střední sjezdovce.
Každý večer jsme společně hodnotili uplynulý den a plnili různé úkoly. Večerní program byl zaměřen například na první pomoc, bezpečnost na horách nebo správnou lyžařskou výstroj a výzbroj. Ve středu večer jsme si zpestřili pobyt návštěvou bowlingu, který jsme si velmi užili. Ve čtvrtek po lyžování byl kurz oficiálně ukončen, následovalo vyhlašování výsledků a všichni účastníci byli oceněni medailemi. Při slavnostním večerním rozloučení byly předány diplomy a ceny a nechyběla ani sladká tečka v podobě dortu. Poté jsme se začali balit a těšili se na návrat domů.
V pátek ráno jsme po snídani naložili všechny věci a vydali se na cestu zpět. Celý pobyt byl velmi příjemný, počasí nám přálo a všichni jsme si lyžařský kurz opravdu užili. Nejdůležitější však je, že jsme se všichni ve zdraví vrátili domů. Byl to krásně strávený týden na horách.
Bc. Miroslava Peroutková

V Dolních Věstonicích jsme navštívili Dům přírody Pálavy, kde pro nás edukátorka paní Sadílková (na kterou se vždy velmi těšíme) připravila další z pestrých a podnětných programů. Děti se prostřednictvím vyprávění, her, praktických a pohybových aktivit seznamovaly s tím, jak bohatý život se odehrává ve „vícepodlažním domě“, kterým je každý strom – od kořenů až po korunu. Objevovaly, kteří živočichové a ptáci zde nacházejí svůj domov, jaká je jejich potrava, kterou jim strom poskytuje a zároveň si hravou formou opakovaly učivo z předmětu Člověk a příroda.
Dopoledne bylo plné nových informací, zážitků i radosti z objevování, jako je tomu při návštěvách edukačního centra v srdci Pálavy vždy. Celkový dojem umocnil i jedinečný interiér expozice, představující místní faunu a flóru.
Mgr. Monika Rais

Dne 13. ledna 2026 se žáci naší školy zúčastnili okresního kola ve vybíjené, které se konalo ve sportovní hale v Hustopečích. Turnaje se zúčastnili žáci ze školy v Hustopečích, Břeclavi a nově také z Hodonína.
Soutěž probíhala ve velmi příjemné sportovní atmosféře a byla plná napínavých utkání. Všichni účastníci předvedli bojovné výkony a fair play chování.
Celkové pořadí turnaje bylo následující:
1. místo – Hustopeče
2. místo – Břeclav
3. místo – Hodonín
Pevně věříme, že takové sportovní setkání nebylo poslední a v následujících letech se opět setkáme při podobných soutěžích.
Bc. Miroslava Peroutková

S dětmi z kroužku Zpívání s kytarou jsme si letos připravili pásmo vánočních písní, které jsme zpívali pro seniory a klienty denních stacionářů. Navštívili jsme Domovinku v Němčičkách, kde jsme za odměnu dostali krásné náramky, dále Domov pro seniory v Hustopečích, Sociálně terapeutické centrum Radost, Chráněné bydlení Nosislav a Denní stacionář v Židlochovicích.
V neuvěřitelné sestavě šestnácti dětí jsme odehráli pět krásných a dojemných představení. Naši posluchači se rovněž zapojili hrou na nástroje, které jsme s sebou přivezli. Cílem takových setkání není pouze přinášet vánoční náladu, ale i propojovat lidi napříč generacemi. Dovolím si tímto textem poděkovat všem zúčastněným pedagogům a hlavně dětem, které vyčarovaly nespočet úsměvů, někdy i slziček dojetí. Naši žáci nám neustále dokazují, jak otevřeně a laskavě dokáží přistupovat ke všem lidem bez rozdílu, ať už to jsou senioři nebo lidé s postižením.
Bc. Veronika Nováková

Letošním tématem Vánočního tvoření byly zapomenuté tradice českého lidu. Navázali jsme tak na Den rodiny, kde jsme nakousli zvyky, které se vážou na roční období. V prostorách chodby se objevila světnice chalupy, kde bydlí hospodář s hospodyní a společně hodují u sváteční tabule pod zavěšeným vánočním stromkem, který zdobí jablíčka se slaměnými figurkami. Naši žáci přivítali rodiče pásmem vánočních písních z řad lidových i umělých.
Po besídce jsme se vydali do časů, kdy si lidé vyráběli spoustu věcí sami z toho, co zrovna měli po ruce. Tvořili jsme vizovické pečivo z té nejhorší mouky, co na konci roku zbývá v sýpkách. Zlo z domu vyžene ježek, mír přinese holubička. Ze včelího vosku si děti mohly umotat svíčku, která bývala často darem dětí z těch nejchudších rodin. Komu prý dřív vyhořela, toho mělo v příštím roce postihnout neštěstí.
Z březového proutí si žáci vyrobili čerta, i takovou hračku mohly děti kdysi najít pod stromečkem.
To ale není vše! Souběžně s dílničkami se děti mohly účastnit vánoční šifrovačky, aby zjistily, pod kterým ze čtyř talířů naše školní hospodyně ukryla rybí šupinu. Kdo správně rozšifroval odpověď, toho hospodář odměnil třemi zlatými mincemi, aby se ho po celý rok držely peníze.
Bc. Veronika Nováková